
Brionská deklarace nebo též Dohoda z Brioni (slovinsky Brionska deklaracija, chorvatsky Brijunska deklaracija) ze 7. července 1991 byla snahou o sjednání mírového řešení počínající jugoslávské krize a také snahou o zabránění rozpadu Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). Smluvními stranami byly Republika Slovinsko a Republika Chorvatsko na straně jedné a Socialistická federativní republika Jugoslávie na straně druhé. Zprostředkovatelem jednání byla Evropská společenství.
Dohoda znamenala ukončení bojů ve Slovinsku a vyřešení ústavní krize v Předsednictvu SFRJ, která trvala od 15. května 1991. Dohoda na tři měsíce přerušila účinnost ústavních zákonů parlamentů Slovinska a Chorvatska z 25. června 1991, kterými země vyhlásily nezávislost, a upravila režim na slovinských hranicích. Tříměsíční moratorium mělo znesvářené strany přinutit k dalším jednáním, na jejichž konci měla být zachována Jugoslávie. Slovinsko nicméně potvrdilo svou nezávislost okamžitě po uplynutí moratoria. Chorvatský parlament tak učinil až 8. října 1991, kdy na polotajném zasedání mimo své obvyklé sídlo potvrdil nezávislost a přerušení vazeb se SFRJ. Rozpadu Jugoslávie se nakonec zabránit nepodařilo.