misickabl komentáře u knih

Za mě dost zklamání. Kena Folleta miluju, ale už u knihy Večer a jitro mi přišlo jako by to snad ani nebyl on a tohle bylo snad ještě horší. To nemůže být ten samý autor co napsal Pilíře země, nebo Století! Něco tak povrchního a vlastně ještě prakticky o ničem... Několikrát opakované popisy jak co zvedali a nakládali a transportovali, které se mimochodem nedaly pochopit ani při velké dávce fantazie a několikerém opakování... O popisech sexuálních hrátek ani nemluvě (ty naštěstí byly aspoň krátké, ale o to tragičtejší). Věřím, že kniha najde svoje čtenáře, přečíst se to dalo poměrně rychle-to je za mě to jediné plus, ale jinak za mě velké NENE.

Stejně jako Manacled i Alchemised jsem četla v angličtině. Alchemised bylo nesrovnatelně těžší jazykově (určitě by stálo za to to přečíst ještě jednou v češtině), a nemůžu si pomoct, přestože jsou si knihy velmi podobné, Manacled mi přišlo daleko, ale daleko lepší...

Nějak jsem nepochopila, o čem to vlastně bylo...

4 hvězdy jen za to, že to nebylo delší

Tak tady ne že se mi občas otevírala kudla v kapse-tady jsem ji měla otevřenou prakticky pořád. Pocity obrovské lítosti nad Klárou se neuvěřitelně rychle střídaly se silným zhnusením nad její matkou a opovržením nad otcem (který se teda aspoň občas trochu snažil). Po dočtení poslední strany ve mě přetrvává pocit úzkosti z toho, že jsou v reálném životě děti, které jsou takhle (a často i hůř) nucené žít a tato kniha mi velmi zblízka ukázala jak šílené to pro ně musí být, jak hrozně se musí cítit a k čemu všemu to může vést...

Knihu jsem si koupila jako suvenýr na dovolené v Dánsku (o Dánsku, od dánského autora, ideální suvenýr:) tudíž v angličtině (dánsky neumím, škoda :)
Chvílemi jsem byla skoro až zoufalá, vůbec jsem nechápala, jak je možné, že se moje angličtina tak zhoršila, protože vůbec nevím, jak jsme se najednou ocitli někde, nebo se řeší něco a já vůbec nechápu o co jde, takže jsem se často vracela a pasáže četla znovu, kde mi co uteklo-bez úspěchu. Až komentáře zde mě utvrdily v tom, že mou angličtinou to nebude =D (I když teda část knihy odehrávající se na lodi dala mým znalostem slovíček z oblasti námořnictví, struktury lodí a pod. pěkně na pr..., slovník byl v permanenci a stejně jsem nakonec často nepochopila, která bije :) Tudíž pro ty, kdo tu spekulovali, že je spousta pasáží nepochopitelných kvůli překladu, si troufám tvrdit, že překladem to nebude, spíš to opravdu jde na vrub zvláštního stylu psaní autora.
Ve finále mám pocit, že i když první polovina z Kodaně, byla docela dobrá, část na lodi už byla podstatně horší a ve finále jsem se knihou spíš protrápila a byla jsem ráda, že jsem ji ze všech sil dokončila a mohla odložit. Ale Smilla jako charakter mě bavila, zvláštní, neortodoxní, trochu autistka, ta byla napsaná výborně.

Vzhledem k tomu že tato série je moje první setkání se S.J.Maas, tak vím ho...o kdo se na konci objevil a proč jsou z toho lidi tady úplně paf :) možná jsem tím byla o něco ochuzena, a možná ne. To se uvidí ve 3.díle, jakože už se ho nemůžu dočkat (jsem v pořadí v knihovně). A až si přečtu i zbytek tvorby autorky, třeba ke mě ten Wau efekt doputuje zpětně...
Takže kniha super, ztrácela jsem se trochu pořád, ale už míň jak v prvním díle. Těším se na poslední díl.
Jedna malá, i když vlastně spíš velká, výtka, už to tu několikrát zaznělo a jsem ráda, že nejsem sama kdo si toho všiml a komu to vadí, a to MNOŽSTVÍ CHYB v textu. Tam snad nebylo ani 10 stran textu v kuse bez chyby. Ke konci už jsem z toho byla vyloženě...slušně řečeno....rozladěná

Občas (no, spíš dost často) jsem vůbec netušila co čtu, o čem to má být a jaký mají některé věci a obrazy význam. Buď mám omezenou fantazii, nejsem dostatečně sečtělá (politika, rozhodně) nebo si jen neumím dát dvě a dvě dohromady, a nebo to opravdu žádný smysl nedává. Nicméně díky tomu, že převážnou většinu postav jsem si oblíbila, několikrát se zasmála jak už dlouho u knihy ne a i slza asi dvakrát ukápla, se dostávám na 3 hvězdy. Myslím, že je to kniha, která vám při druhém, třetím čtení dá vždy neco nového, ale já si neumím představit, že bych ji měla číst znovu, I kdyby jen jednou.

Za mě poměrně zklamání, Murtagh v Murthaghovi je úplně někdo jiný, než Murtagh v Eragonovi a následujících knihách. Místo sebevědomého, drsného muže a schopného Jezdce, tu máme sebelítostivého,téměř neschopného chudáka a draka s klaustrofobií (dobře, uznávám, že na ni má tak trochu nárok). Příběh má určitě potenciál a rozhodně zaujal, nicméně tolikrát se opakující popisy některých myšlenek, situací a vidin působí, jako by se autor rozhodl z knihy udělat spíš fyzickou zbraň k sebeobraně, než zábavné a svižné čtení. Za mě se mi tedy nelíbily ani překlady některých jmen-nečetla jsem sice originál, ale určitě se to dalo udělat méně "dětsky". Ale to už jen jen taková drobnost. Obecně se mi zdá, a tento názor tu už padl, že je kniha napsaná více amatérsky, než byl Eragon, kterého Paolini napsal v nějakých 15 letech.
Nicméně kniha se přečíst dala, někdy bavila více, někdy méně, ale určitě nebyla natolik zlá, aby mi zabránila si přečíst cokoli dalšího z Alagaesie, co pro nás autor ještě chystá.

Jedna hvezdicka za par pousmani se, ale celkove to bylo o nicem.

Napsano ctive, namet rozhodne zajimavy, ale opakovane jsem se ztracela v tom kdo je kdo a kdo co komu udelal, a tudiz jsem si celou knihu, vcetne jejiho zakonceni, zdaleka neuzila tolik.

Jeden priklad za vsechno:

"A pak - vžum, moře vcucne všechno...."

Co to proboha jako ma byt?

Co se týče dračích fantasy (a vlastně asi fantasy obecně), byla jsem doposud "polibena" pouze Eragonem. Takzeme kniha vtahla do deje hned asi behem prvnich 3 kapitol a pak jsem ji precetla prakticky jednim dechem. Ano, mouchy to ma, chtelo by to min zamilovanych monologu a vic popisu samotne zeme a jeji historie, ale pro me osobne to jsou drobnosti. Treba se vic dozvime v dalsim dile, ktery si urcite nenecham ujit. Skvele oddechove cteni v parnem lete nekde u vody. Nebo u ohne. Nebo v posteli...

Par myslenek hezkych, chytrych, nektere i zabavne podane, ale celkove me to nebavilo. Docetla jsem s vypetim vsech sil.

Rozharane a casto znacne pritazene za vlasy.

Moje první verneovka a reknu to uplne jednoduse-me to bavilo. Nenarocne cteni do situaci, kdy na to narocne nemate cas, prostor nebo naladu.

Skvely, skvely, skvely, skvely! A vzhledem k tomu ze moje znalosti o historii Spanelska byly naprosto nulove, tak i velmi poucne.

Pribeh skvely, za me urcite ne nezazivny jak je tu v nekterych prispevcich zminovano, nicmene bylo tam trochu moc mist a jmen, moje zemepisne znalosti (nejen) Ameriky tak hluboko nesahaji a kdybych si mela vyhledavat každé misto, tak jsem ted tak na desate strane, a ne na konci :) nicmene hvezda dolu za opravdu ohromne mnoztvi chyb v textu, kolikrat jsem si rikala, jestli to vazne uz pak pred vydanim nikdo necte, protoze tolik chybejicich pismen a jinych chyb (a casto nekolik na jedne strane) uz bylo do nebe volajici...

Celkove to nebylo spatne, ale zvlast ze zacatku jsem se nemohla zacist, jmena (vcetne prezdivek) a postavy, predevsim muzske, sem si stale pletla a nebyla schopna si zapamatovat kdo je kdo. Verim ze se pribeh i jednotlive postavy daly vice rozpracovat. Take souhlasim s nazorem, ze to nebylo moc realne. A nakonec-opet se v knize, hlavne v jeji druhe polovine, objevovalo pomerne dost gramatickych chyb, chybejicich pismen, spatne sklonovani, nekdy uplne nepochopitelna stavba vety, coz je ovsem pravdepodobne dilem prekladu, nikoli autorky. Cetla jsem nekolik knih od dane autorky a vzdy me vtahly do deje a nemohla jsem prestat cist, tahle k tomu mela daleko a proto ji radim na chvost autorcinych del.

Precteno kvuli splneni vyzvy, ale byl to porod.